Babylon se hroutí?

Následující text byl publikován 24. září roku 2001 na webových stránkách OneLove.cz. Jeho cílem bylo pokusit se o vyjádření rastafariánského úhlu pohledu na situaci vzniklou po teroristických útocích, které se uskutečnily dne 11. září téhož roku na území Spojených států amerických.

Tento článek píši až v době o něco vzdálené od samotného data události, které se týká. Odstup jsem zvolil proto, aby byl publikován teprve v době, kdy dojde k jakémusi uklidnění diskusí a ustálení názorů. Budu tu také reagovat na vyjádření Pavla Josefoviče Hejátka, které vyšlo na těchto stránkách přibližně před týdnem.

Dne 11. září letošního roku došlo k útoku na USA, který zahýbal takřka celým světem a odstartoval ohromnou vlnu různorodých názorů a prohlášení. P. J. Hejátko napsal, že výsledek tohoto činu se dá nepochybně považovat za velmi významný krok k destabilizaci Babylonu. Já se však zamýšlím, pokud je tomu opravdu tak, zda se tak stalo cestou schůdnou pro rastafariánské vnímání a filozofii.

Boj rastamanů proti Babylonu je známý. Ovšem probíhá na úrovni spirituální nikoliv militantní. To potvrzuje i ono známé „Rasta Soul Rebel“. To znamená, že zbraní rastafariánů je duchovní síla, kterou mnozí uplatňují skrze umění. Někteří ji vkládají do hudby, respektive do textů písní, jiní ztvárňují svůj protest literárně a ti další například malují, či jinak výtvarně vyjadřují svou "duchovní rebelii". Záměrem je edukačně působit na systém. V tento den byl však destruktivní útok namířen na materiální sféru a navíc postihl i mnoho nevinných lidských životů. Důsledek by se pak tedy mohl připodobnit k silnému stromu, kterému bylo útokem zničeno několik statných větví, však kořeny zůstaly zachovány! Chceme-li dosáhnout opravdu efektivního výsledku, musíme působit na kořeny společenských nepravostí, nikoliv na hmatatelné plody systému. Je sice zřejmé, že i tímto způsobem lze dosáhnout jistého rozvratu
v základech, ovšem jistě ne efektivního. Navíc se vzniklá situace může prohloubit do širšího konfliktu, který by ve svém důsledku byl jistě naprosto kontraproduktivní. Ostatně... vždyť by to zásadním způsobem odporovalo i jedné z hlavních rastafariánských tezí. Mám namysli: One world, one love! (jeden svět, jediná láska). Bojujme dál proti Babylonu, stavme na duchovních základech, však neničme a neubližujme nevinným a neupřednostňujme materialismus, či sílu militarismu. Stůjme na straně spirituální síly, která je ve svých důsledcích mnohem účinnější, jelikož je silou boží.