Co bylo! Co bude?

Dlouho očekáváno bylo
ukončení století.
Však jak že se nám žilo?
Kdo ubrání se dojetí?

Státy G7, a několik jim podobných,
s nadšením slavily.
Uprostřed těch oslav ozdobných
možná se ztratily.

Dvojka a tři nuly za ní
hladovějícím jídlo nedá.
Neubere starostí, nedá klidné spaní.
Magická? Ani se mi nezdá!

Kdo však stihl zapomenout,
že minulé století nebylo jen med.
Já dovolím si připomenout,
on vybaví si hned!

On vybaví si hned
kolik válek přineslo,
kde počínání jako led
mnoho životů si odneslo.

Dvě velké války svět zasáhly,
obrovská síla genocidy.
Mračna zla mocně se zatáhly
a padal déšť kruté bídy.

Také připomenout by se mělo,
jak přírodě se ublížilo.
Je vskutku teskné co se dělo,
k čemu se lidstvo uchýlilo.

Však přeji si pro příští léta
lásku mír a pochopení.
Ať zmizí chudinská ghetta,
ať lidé jsou schopni zamyšlení!

Ať děti už netrápí hlad,
národnostní potůčky do jedné řeky slijme!
Kdo má ať nebojí se dát
a kdo nemá ať s radostí přijme!

Ať svět obestoupí jedna láska
jak rastafariánská vize praví!
Ať z čela světa zmizí každá vráska.
Ať svět společně pláče, společně slaví.