Loučení

Za soumraku zavírá se květ
a s tím mizí jeho vůně.
Zbývá posledních pár vět
a srdce stůně.

Sladká příchuť minulých dnů
se stává pouhou vzpomínkou.
Po nocích nádherných snů
teď není bdění výjimkou.

Kapitola končí a otáčí se list.
Tečka za větou je rozmazána v slze.
V té knize je však zapotřebí i nadále číst,
byť uplynulé řádky již ztrácejí se v mlze.

Vzpomínka zůstane a bude tu dál.
Bude pokladem, který nikdo nezcizí.
Takže ten živý sen, co se mi zdál,
už vlastně nikdy nezmizí.