O věcech citových

1.

Kde je radost, smích a štěstí,
tam krásná láska je.
Kde zuby nervozitou chřestí,
tam vzkvétá naděje.

Kde je bolest, smutek a trápení,
tam láska byla.
Kde dlouhý čas je tráven ve snění,
tam doposavad neožila.

2.

Láska zpívá krásnou píseň,
však leckdy i nelítostně ničí.
V páru zažene pak mnohou tíseň,
ale bolí, jsi-li ničí.

Važ si tedy velmi toho,
máš-li s kým být.
Je krásné mít pohladiti koho,
je krásné, máš-li s kým žít.

Intermezzo

Já ruším psaní díla dalšího,
abych mohl říci, co říci já chci vám.
Vězte, že pro lásku není nic horšího,
než co teď povím a co sám dobře znám.

Znám dobře z okolí svého
věc, co k lásce nepatří, však je za ní zvána.
Z povahy není to nic kladného,
příčina toho není mi známa.

Na mysli mám flirt prachsprostý,
jenž mnohdy stavěn je před lásku vpřed.
V danou chvíli může býti radostný,
ale skončí noc a vše je pryč hned.

Ve flirtu nepoznáš nikdy, a to mi věř,
to co dá Ti láska opravdová.
Však v lásce pravé, měř co měř,
poznáš "flirt" i další potěšení snová.

Vás všech, co flirtovně se chováte,
konání odsuzuji tvrdě.
Možná úctu k lásce nemáte,
však já ji hájím vpravdě hrdě.

3.

Zevšednět ti nikdy nesmí
láska, která je ti dávána!
Peklo totiž nikdy nespí,
záhy mohla by ti býti sebrána.

Ten kdo svou lásku dává,
dává vzácný drahý dar.
Ten dar se vskutku svatým stává,
nikdy nesmí přijíti v zmar!

Bereš-li ji samozřejmě,
začne kouzlo ztrácet.
A pak velmi brzo zřejmě
se zvolna bude v temno kácet.

4.

Není snadné lásku držet,
není snadné neublížit.
Jedinou cestou je lží se zdržet
a k nevěře se nepřiblížit.

Láska musí býti pravá,
ne utvářená přetvářkami.
Jedině tak je něžná, zdravá,
nevázaná překážkami.

Pravá láska neumírá
sama od sebe.
Ale když ji neuctivost svírá,
uprchne od tebe.

5.

Jsi-li milován, však sám nemiluješ,
netrápí tě stesk či žal.
Snad ni nevíš, jak moc ubližuješ.
Snad ni nemáš, čeho by ses bál.

Je-li to ovšem naopak
a láska spaluje tvé tělo.
Však necítíš náklonnosti malý znak,
ach..., jak plakat by se chtělo.

6.

I když už nejsou spolu dále,
ale milují se dosud strany obě.
Pak tedy: Probuďte se pro pána krále,
vždyť vaše láska ještě není v hrobě!

Zkuste tedy najít cestu,
jak se spojit v další čas.
Chce to kuráž k tomu gestu,
však pak buďte šťastní zas.

Nebojte se rozdílnosti,
která mezi vámi možná vládne.
Od smutku vpřed ku radosti
a žádný strach – to se zvládne!

Máte-li se oba rádi,
proč násilím od sebe se rvete?
Vždyť čas vpřed rychle pádí,
tak proč svůj rozum proti citům štvete?

Závěr

Vy co milujete upřímně,
ne pro moc, ale pro pouhý cit.
S vámi setkání vždy těší mě,
vás okolo sebe já chtěl bych mít.