Between Reality and Game

I saw two little-little boys
They were playing in a park yesterday
I could not believe what was their toys
I never knew what child could say

They were running on a grass
And called so hard words to each other
They were young to know their past
They did not know yet heavenly father.

One child then came to me
And wanted to shoot me down from his model of gun
I asked him: "Must it be?
Is it necessary to kill man for an fun?"

He looked at me by sweet eyes and said
"I saw it in the TV last night
- There one man has gun and another was dead
And so I thought that it´s right

"No, gun will never make you admirable" I told
"But wisdom and decency will do
Only then you can be really proud
And satisfied by your personality too!"

Suddenly he was serious on his child´s face
And I saw small tears in his eyes
Probably he discovered difference between reality and games
Probably he realized that world is full of lies

And he started to ask: "Why is so much murders
Why people still killing each other
Why world is full of blunders
Why man can´t respect sister and brother?"

"Why world knows only confusion,
Fuss, envy, evil and hostility?
Why mankind is lost in illusion
And still grows numbers of violent mortality?"

"So tell me why?"
And he started to cry

"It´s for the human foolishness"…I said
"No less, neither any more
I know that´s not fair; that it´s bad
But confusion fills large store"

"So don´t cry, my little son and fight
Maybe then it´s gonna be alright"

Volný překlad aneb o čem verše pojednávají...

Mezi skutečností a hrou

Autor se v této básni staví do role vypravěče, který líčí prožitý příběh. Při procházce parkem se mu naskytla příležitost pozorovat hru dvou malých chlapců. Je ovšem překvapen násilnostmi a vulgaritami, které jejich hru provázejí. Když pak jeden z těchto chlapců k němu přiběhne a střílí na něj ze svého modelu zbraně, zapřádá s ním autor rozhovor, ve kterém se snaží rozklíčovat původ těchto prvků násilí v dětském chování. Během tohoto hovoru vychází najevo, že dětipřejímají tyto vzorce chování ze svého okolí a zejména z televizních pořadů. Jsou přesvědšené o jejich správnosti, když je tomu učí jejich dospělé vzory. Autor se následně snaží vysvětlit tomuto chlapci, že násilí není cesta, která člověku přinese uznání. Naopak je potřeba ve společnosti pěstovat slušnost, v životě upřednostňovat rozumné uvažování a vyhýbat se sebestřednosti. Jedině pak je možné, vysvětluje autor chlapci, žít ve zdravé společnosti.